Tři básně

Magdaléna Rysová

CHUDOBKY NA NITI

sněžíš mi pod kůži
mlhou zahalen

už ti nic nedlužím

snad chudobky na niti
snad ve vlasech rmen
a dvě dlaně ostružin
jež přes noc nás zasytí
snad zrcadlo z kaluží
zvlněné o kámen

už ti nic nedlužím
jen sníh
v těle svém


SKŘIVÁNCI ZA ÚSVITU

zahalená leknínem
mhouří oči kalných vod
dívka která matnou tmou
stáčí světlo na východ

jsou věci které nesmíme

za svítáním ptáci jdou
svým hejnem probuzených
slunce hoří nad vodou
a tělo mění ve sníh
zahalené leknínem
tu sněží u tvých dveří

jsou věci které nesmíme
krást ptákům z jejich peří


ROJENÍ
hvězdy sypou střepy světla
do vysychajících brázd
kam hejna včel již nedolétla
se v květech hlíny pást
ve svých trsech dál se rojí
pro medový plást
zem přijímá podobojí
z každého jen část